Můj deníček

Jdeme do finále!!!!!!!!!!!!   Jsem děsně happy !!! Koukala jsem na hokej a mísili se ve mě všechny možné pocity: radost (po srovnání na 2:1), smutek (2:2), beznaděj, naštvání, až zuřivost, lítost...A pak to přišlo, gól, který rozhodl!!!! Ta šílená radost byla jako extáze, najednou, jako by to všechno vybuchlo. Celý sídliště řvalo nadšením (je úžasný, jaký jsou Češi pyšní na naše hokejisty). A pak, když rozhodčí definitivně rozhodl o tom, že je to platný gól, lidi tady vylítli na balkóny a řvali a ve mě se všechny ty posity smísili ještě s pocitem pýchy a vlastenectví až mi vyhrkly szly do očí! Byl to bezva zápas...Švédové jsou dobří, ale my jsme lepší!!!!!!!!!!

No jenže jsem pak omylem poslala jednomu kamarádovi, kterej ve mě vidí vic, než jen kamarádku, SMS, která byla o něm.   Psala jsem jí kamarádce- přeposílala jsem jí, co mi napsal a k tomu jsem vepsala komentář, že mi to tu radost z výsledku hokeje nezkazí. No a omylem jsem to poslala jemu. řišel za mnou, ale naštěstí to nepochopil ASi jako že jsem to někomu přeposíla a bral to v pohodě.. Že prej se mu tam sms líbila!